Rychlé šípy slaví páté narozeniny

Rychlé šípy slaví narozeniny. Právě před pěti lety uvedl režisér Robert Bellan na jeviště Slováckého divadla slavné Foglarovy příběhy a dnes je inscenace s více jak 220 reprízami divácky nejúspěšnější hrou za celou dobu historie uherskohradišťské scény.
Od premiéry v říjnu 2000 mají Rychlé šípy za sebou celou řadu úspěchů - zvítězily na pražském festivalu Dítě v Dlouhé, byly vyhlášeny druhou nejlepší komedií v republice na Festivalu smíchu v Pardubicích, vystoupily v téměř třiceti městech po celé republice. Výrazné jsou i jejich mimodivadelní aktivity - několikrát se zapojily do sbírkové akce Pomozte dětem!, finančně přispěli lidem postiženým tsunami, organizují dražby na pomoc postiženým. Když je viděl Bolek Polívka při brněnském hostování, prohlásil: „To je vichřice! Dřív mívali Brňáci mindrák z Pražáků, dnes mají mindrák i z Hradišťáků.” Vzápětí pozval herce do své televizní Manéže a při nedávné návštěvě Slováckého divadla směle uvažoval nad další spoluprácí. Partičku okolo Rychlých Šípů obdivují i další. Uznávaný slovenský dramaturg a režisér Martin Porubjak po zhlédnutí jedné z repríz hercům vzkázal: „Vaše predstavenie bolo také rozkošné a nežne nostalgické, že keby som bol inak orientovaný, do všetkých by som sa zamiloval. Takto len gratulujem.” Nejsou to ale jen diváci pamatující éru komiksů Jaroslava Foglara. „Rychlé šípy Slováckého divadla to je pojem. Musím to nějak vymyslet, abych mohl do Hradiště přijet,” nechal se slyšet dvaadvacetiletý moderátor, herec a muzikant Ondřej Brzobohatý. Diváci ale na doporučení slavných osobností nečekají. Jak potvrzuje Marie Svozilová z programového oddělení Slováckého divadla, Rychlé šípy patří mezi nejrychleji vyprodané tituly. „Dvoustou reprízu jsme hráli na velké scéně a za 18 minut jsme neměli ani jeden lístek. Diváci jsou ale většinou chápaví a vědí, že rozhoduje rychlost,” krčí rameny nad vyprodanými představeními Marie Svozilová. Zároveň přiznává, že divadlo poptávku neumí uspokojit. „Máme na repertoáru dalších jedenáct her. I ty musíme hrát, i o ně je zájem.” Velké oslavy při příležitosti pátých narozenin v divadle ale nechystají. „Plánujeme velkolepou 250 reprízu,” říká herec a mluvčí divadla Josef Kubáník a vyvrací tak spekulace o konci Rychlých šípů. „Ano, slyšeli jsme to. Netuším, kdo takovou informaci vypustil. Není pravdivá. Rychlé šípy budeme hrát tak dlouho, dokud o ně bude zájem,” ujišťuje nervózní diváky a dodává, že je navíc čeká překvapení. V lednu nastuduje režisér Robert Bellan další komedii. Půjde o hru Vraždičky a objeví se v ní mnozí z herců, kteří vytvořili hlavní role v Rychlých šípech. „Čekáme, že i Vraždičky budou hitem, protože Robert Bellan ví, jak diváky pobavit. Takže opět bude rozhodovat, kdo si nejrychleji zavolá. Nebo kdo bude mít předplatné,” uzavírá Kubáník. Ze zákulisí Rychlých šípů Během 220 repríz se osmkrát stalo, že někteří herci náhle onemocněli, nebo se z vážných důvodů nemohlo hrát. Aby vyprodané hlediště diváků neodešlo zklamaně domů, vždy vypomohl a okamžitě zaskočil režisér Robert Bellan. Díky tomu mohli diváci ocenit jeho mnohé herecké kreace. Nejpůvabnější byl však v roli malé holčičky s míčem. Všechna představení tak odehrála pouze čtveřice herců David Vacke (Mirek Dušín), Tomáš Šulaj (Rychlonožka), Josef Kubáník (Dlouhé Bidlo) a Petr Blaha (Paní sousedka) Při jednom z představení připravili herci z Bratrstva kočičí pracky Rychlonožkovi v podábní Tomáše Šulaje zlomyslný vtípek. Milý chlapec až v okamžiku příchodu na jeviště zjistil, že v batohu má kromě obvyklých rekvizit i čtyři desetikilová závaží navíc. Při natáčení v České televizi na Kavčích horách herci z Rychlých šípů čekali v kostýmech a nalíčení na svůj výstup. Červenáček, jehož představitel Zdeněk Trčálek si zapálil cigaretu, však začal budit takovou pozornost, že se zvoláním „„Jé, Červenáček kouří“” si slavnou foglarovskou postavu přiběhl prohlédnout i tehdejší generální ředitel ČT Jiří Balvín. Ve společnosti chlapců strávil několik chvil, brzy poté byl odvolán z funkce. Pro velký zájem divadlo zřídilo i speciální e-mailovou adresu rychle.sipy@sd.uh.cz, na kterou mohou diváci posílat své postřehy či nabídky. Nejoriginálnější byl mail, ve kterém jistá divačka nabídla sňatek jednomu z pětice čestných hochů. Rychlým šípům už do Slováckého divadla přišel i pekáč buchet. Anketa: Kdy jste pochopili, že se Rychlé šípy stanou hitem? Jiří Hejcman (Vinetou, Jarda Murkač): V okamžiku, kdy jsem převzal roli za Jakuba Leiera Zdravím Prahu! Tomáš Šulaj (Rychlonožka): Když mi v Praze úplně cizí číšník v restauraci řekl: „„Rychlonožka přece nepije!“” Pavel Hromádka (Mydlíková, Pan domácí…): Když mě, coby Pana domácího, přišly Rychlé šípy požádat o klubovnu. Jak už se někdo zabydluje, tak to asi myslí se svojí činností vážně. David Vaculík (Jindra Hojer): Naplno jsem to pochopil, když jsem viděl vyprodané a bouřící hlediště festivalu Dítě v Dlouhé. Zdeněk Trčálek (Červenáček): Až při téhle otázce mi to došlo. Martin Vrtáček (Bohoušek): U mě celkem dobře funguje šestý smysl a něco mi říkalo, abych do toho šel. David Vacke (Mirek Dušín): Pomalu začínám věřit, že by k tomu mohlo dojít.