Zdeněk Trčálek: Rozesmát lidi je kumšt

Herec Zdeněk Trčálek patří mezi komediální esa Slováckého divadla. Stačí vzpomenout hlavní roli ve hře 1+2=6 nebo postavu Červenáčka v Rychlých šípech. Diváci jej odměňují potlesky na otevřené scéně a čekají od něj další a další vtipy. Možná i to byl důvod, proč jej režisér Igor Stránský obsadil do jedné z hlavních rolí komedie Penzion pro svobodné pány o jedné noci v penzionu, z něhož se nechce rozverné slečně. Jeho roli hrál ve slavném filmu režiséra Jiřího Krejčíka Jiří Hrzán. Bojí se srovnání? A jaký humor je mu vlastně blízký?
Je pár dnů před premiérou komedie. Nemáte strach, že vás budou diváci srovnávat s kolegou Hrzánem z filmové podoby?
Ale to je naprosto normální, že diváci, kteří film viděli, budou čekat, jak jsem se s tím popral. Ale chtěl bych zdůraznit, že film se nedá srovnávat s divadlem! Divadlo si žádá naprosto jiné herecké prostředky než kamera. Už jen z tohoto principu to bude jiné. A co se týče srovnávání Hrzána s Trčálkem v roli Daniela Hulibuta, to nejde... Hrzán je legenda. Nenapodobitelná! Nesrovnatelná! Nesmrtelná! Já mám jen tu čest hrát jednu z jeho slavných rolí.
-
-
Režisér Stránský se několikrát sešel s režisérem Krejčíkem, který natočil zmiňovaný film. Co vám slavný tvůrce vzkázal?
My už dokonce měli pana Krejčíka na jedné zkoušce. Ve svých úctyhodných dvaadevadesáti letech se usadil ve druhé řadě, v jedné ruce kávičku, ve druhé hůl. Chvíli seděl a budil tichý respekt. Slíbil, že do zkoušky nebude zasahovat, ale zasáhl. Rozpoutal malé zkouškové peklíčko. Drsně tepal do každého detailu, všechno bylo špatně. Scéna, hudba, choreografie, herci i režisér Stránský.
-
-
Odskákal jste to i vy?
Moje postava pana Hulibuta nastupuje do hry asi tak v půli hry. Zbyla na mě poslední třičtvrtěhodinka zkoušky. Taky jsem dostal pěknou masáž od mistra Krejčíka, na konci zkoušky jsem ždímal tričko, ale bylo to ku prospěchu věci. Dnes máme pár dnů do premiéry a Mistr se ohlásil na zítřejší zkoušku. Čekáme masakr.
-
-
Režisér Stránský si na vás vymyslel groteskní čísla. Prozradíte víc? O co jde?
Jde o použití groteskních až akrobatických gagů fyzicky dosti náročných, tedy alespoň pro mě. Tělocvik. Nu což, nevadí, alespoň sestřelím vánoční špíčky a připravím tělo na letní sezónu do plavek!
-
-
Jaký typ komedií máte vlastně rád?
Já osobně mám rád humor Divadla Sklep. Tedy hlavně jejich inscenaci Mlýny. A u nás v divadle nejsem sám, stejně tak je má ráda i kolegyňka Irenka Vacková a Máťa Vrtáček. Pokud mám možnost propašovat do nějaké naší komedie prvky  sklepáckého humoru, hned je tam šoupnu.
-
-
A co komediální film?
Tady jednoznačně vítězí film Borat. To je zase naše parketa s kolegou Hejcmanem. Loni jsme byli na dovolené na Roháčích v Tatrách, pár dní pršelo, tak ten film známe pozpátku. A tímto Jiřího Hejcmana snad po sté a teď už veřejně žádám, aby mně to DVD vrátil!
-
-
Čemu jste se vy sám v poslední době zasmál?
Asi složence na 121 tisíc. Prvotně mě chytly mdloby, pak jsem dostal záchvat smíchu a vzápětí jsem si uvědomil, že mám doma tříletou dceru a šel jsem zase do mdlob. Ten dluh není zase až taková švanda!
-
-
Někteří herci tvrdí, že hrát v komedii je daleko těžší než ve vážných titulech. Myslíte si to také?
Je to tak. Je to daleko těžší. Rozesmát lidi je kumšt a člověk to tak trochu musí mít v krvi. Konkrétně naše komedie 1+2=6 - to je pro mě tříhodinová dřina. Kvanta textu, pohybově náročná role a ve finále si připravit pointy situací a vtipů na misky vah tak, aby se diváci smáli, to fakt není jen tak. Ale asi to funguje, když máme před sebou 70. reprízu.
-
-
Jak se pozná podle vás dobrá komedie?
Opravdu dobrou komedii máte chuť vidět ještě jednou.
-
-
Je s vámi legrace i doma?
Mám teď u sebe dceru Karolínku, tak se jí zeptám. Prý nejvíc, když hrajeme Bába  leze komínem a děláme lumpačiny.