Samko Tále smrdí stále - na Slovácku

Jiří P. Kříž

Znamenitá divadelní inscenace se nestane ještě lepší tím, že neprozradíme jméno autora. Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti předstírají, že Knihu o hřbitově napsal momentálně zaostalý a fyzicky handicapovaný Samko Tále, dospělák s duší dítěte.

Jenomže na plakátech i v programu k inscenaci měli určitě prozradit, že Samko Tále je pseudonym spisovatelky Daniely Kapitáňové. Význam kousku, který zdramatizovali Jakub Maceček a Vladimír Fekar, a v Hradišti připomněli, jak skvělé mají divadlo, by se jen zvýšil.

Komárno včera a dnes

Nezáleží na tom, že jméno Kapitáňová Češi skoro neznají - nebyli to oni, kdo rozdělovali Československo a zbavili nás povědomí o kultuře „bratrských národů“. Kapitáňovou, letos už šedesátnici, proboha, na Slovensku a v Evropě znají asi tak jako Češky Kateřinu Tučkovou nebo Radku Denemarkovou. Její Samko Tále: Kniha o hřbitově vyšla už anglicky, arabsky, francouzsky, německy, rusky, švédsky a turecky. Ano, i česky.

„Samko Tále smrdí stále,“ pokřikují na plachého stárnoucího, už čtyřicetiletého chlapce Slováci, Maďaři i Cikáni v Komárně. Místní opilec Gusta Rúhe mu kdysi do křehké duše vložil myšlenku, že napíše knížku. O hřbitově. On ji samozřejmě nikdy nenapíše, ale pořád ji píše a svěřuje se s tím čtenářům, a už také divákům.

Vyjde z toho dokonalý obraz epochy. V panoptiku jímavě magických, jindy realistických figurek s hrabalovskými charaktery střiženými podle sběrných surovostí, které končí na komárenském hřbitově, vystupují a zase do pozadí ustupují Samkovi rodiče - učitelka klavíru a učitel dílen a domácích zručností, sestry - pracovnice sociální péče a koncertní umělkyně, jejich manželé, senilně přestrašený dědeček, podivínský strýc-houbičkový léčitel.

A také tajemný spisovatel-melancholik, autor pojednání o stovce spolehlivých způsobů sebevraždy, místní defraudant, vševědoucí tajemník MNV, jeho dcera Darinka, Samko, vítěz ve sběru papíru, ji prostince miluje, Cikánka Angelika, která mu papundekl krade, pionýrská vedoucí, spolužák-sebevrah Tonda Szedílek...

Režisér Maceček se mohl spolehnout také na pohádkově fantazijní scénografii Evy Jiřikovské a na hudbu Maria Buzziho, vystavěnou na půdoryse pionýrské znělky a dobových písní.

Jeho inscenace je z rodu inzitních klukovských pohledů na svět - Bylo nás pět, Knoflíková válka, Keby som mal pušku. Na Slovensku má pokrevní příbuzné také v nedávno vydaných knížkách Ľubo Dobrovody Ja malkáč a Ja velkáč. Žádná z nich ale není zároveň obrazem epochy, snad s výjimkou spalujícího příběhu války očima chlapce Jdi a dívej se Elema Klimova, což Kapitáňové Knihu o hřbitově okamžitě a spravedlivě vystřelilo do světa.

Hle, Pavlík Morozov

Samko Tále miluje pravdu, kterou vtloukli do jeho plaché, a na věky nedospělé duše. A ve jménu té pravdy udává tajemníkovi, protože miluje pionýrský šátek a pořád věří, že ho bude zase jednou nosit, ačkoli kolem tančí z hrobu jako jediná povstalá, uslzená Matica slovenská těsně před porodem hololebého Kotleby, zplozeného mj. s historikem Milanem Ďuricou, hotovícícho se už zase - Na stráž!

Výkon roku Zdeňka Tčálka kdysi v Penzionu pro svobodné pány zhatilo těžké zranění. Jeho Samko Tále není Pepkem Vyskočem, nýbrž velkou postavou malého prosťáčka drceného všivým časem světa, na kterém on je neskonale rád, i když se počůrává. Daniela Kapitáňová i hradišťští divadelníci mu neubližují, neboť blahoslaveni mají býti i chudí duchem.

Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Samko Tále: Kniha o hřbitově. Napsala Daniela Kapitáňová. Dramatizace s využitím překladu Miroslava Zelinského Jakub Maceček a Vladimír Fekar. Režie Jakub Maceček, dramaturgie Vladimír Fekar, scéna a kostýmy Eva Jiřikovská, hudba Mario Buzzi. Světová premiéra 30. dubna, psáno z reprízy 19. května 2016.

Hodnocení 90%