Z nůše krabů jen krabí půlkrabství
Spojily síly soubory Slováckého divadla a pražského Divadla Letí. A než se milovníci Thálie stačili otřepat z podzimních lijavců konce srpna, představili divadelníci na Malé scéně v Uherském Hradišti hned 1. září Frašku à la krab (Krabaret) Milana Šotka.
Zvláštní: Když dramatici hýří vtipem už v titulu, výsledek bývá zkrabacený. Šotek, ještě včera dramaturg Moravského divadla, od loňska pracovník téže profese v Divadle Na Vinohradech, napsal už nejeden uznávaný divadelní text. Nejvtipnější název nese ovšem právě Krabaret.

Kritik krabem
Uberu plyn. Pokus o resuscitaci kabaretu na půdorysu frašky nedopadl chvályhodně proto, že realizátoři vzali možná doslova původní význam frašky: kořeněné hmoty sloužící k nadívání masa. Tedy vlastně fašírky. V případě hradišťském z klepet a prdelek nebohého členovce.
Šotek sám je autorem vtipným, a místy poetickým, jako kdyby z rodu Jiřího Suchého či Přemysla Ruta pocházel. Pohrál si s obměnami slovního základu krab od rodinného kr(a)bu až po krabování v textilním průmyslu. Nepominul raky, humry, trilobity ani lasturnatky a všechno spojil člověčími motivy jednoho nesourodého vztahu nohejbalisty a logopedky.
Režisérka Martina Schlegelová dopustila ovšem, aby se celek pospojovaný songy a šansony připomenutého Přemysla Ruta rozpadl pod krabími střihy jeho klepet na nesourodou frašírku.
Spojení kabaretu semaforského a červenosedmového je možné akceptovat jako protilehlé póly na časové úsečce žánru. Co ale Krabaretu ublížilo, je přiblížení některých výstupů a skečů pokleslosti televizní zábavy, ve které vtip nahrazují přisproslá slova, a často vlastně už bez té předpony. Na takovou podbízivost diváci v Hradišti neskočí, takže ani kritik to brát nemusí.

Krabatí se krabice
Herci zachraňují, co se dá. Třeba Konferenciér David Vacke, jehož Divadlo Parodyje ovšem Šotek ani Schlegelová neznají, proto mu vtipem konkurovat nemohou. A také nekrabi Jáchym a Zuzana - Jiří Hejcman s Klárou Vojtkovou - kteří se milují, až se nesnášejí. Z krabů nejroztomilejší je David Vaculík, nejkrásnější pak krabice Alžběta Kynclová a Andrea Nakládalová.
Petr Čagánek vyniká jako Rak zavírák, a Jan Laník u klavíru. Nejobtížnější pro herce bylo pohybovat se jako krabi, tedy bokem, a unést klepeta. Některé jim občas plánovaně upadlo jako celku věrnost kabaretu i frašce. Inu, proti krabům jsou nejlepší zbraní krpce.

Slovácké divadlo Uherské Hradiště a Divadlo Letí Praha - Milan Šotek: Fraška à la krab (Krabaret). Režie Martina Schlegelová, dramaturgie Iva Šulajová, hudba Přemysl Rut, texty písní Milan Šotek, výprava Aneta Grňáková, hudební nastudování Josef Fojta, pohybová spolupráce Martin Pacek. Světová premiéra 1. září 2014 na Malé scéně Slováckého divadla.

Hodnocení: 60%

Jiří P. Kříž