Ředitel Stránský si ji přečetl a spolu s dramaturgyní Hanou Hložkovou rozhodli, že dá mladému tvůrci zelenou. Tak vznikla inscenace Villon F. (Na krk oprátku ti věší). Až o několik měsíců později se ukázalo, že zmiňovanou hru Jakub Maceček už nabízel několika divadlům. Ve všech řekli totéž: „Tak tohle ne, to uvádět nebudeme. Vždyť by nám utekli diváci.“
Jak na tu dobu vzpomíná Igor Stránský? „Věděl jsem, že to může být provokativní hra, že může mnoho diváků nadzvednout ze sedadel. Ale o to v divadle jde. Aby se o něm mluvilo, aby vyvolávalo emoce. Máme vnímavé diváky, kteří jsou rádi, když mohou díky nám objevit něco úplně nového,“ je dnes přesvědčený ředitel.
Zdánlivý risk se vyplatil. Publikum si zmiňovanou hru oblíbilo natolik, že ji katapultovalo mezi tři nejlepší tituly roku, představitel hlavní role Míra Zavičár získal regionální cenu kritiků Největší z pierotů, inscenace obdržela dvě nominace na Cenu Alfréda Radoka a byla vyhlášená spolu s dvěma dalšími inscenacemi jiných souborů v závěru festivalu České divadlo (jež probíhá každoročně během celé divadelní sezóny v Praze) jako divadelní událost roku.
Co čeká inscenaci Cybercomics, další počin Jakuba Macečka a jeho týmu ve Slováckém divadle, ještě nevíme. Klára Vojtková si však spolupráci s režisérem pochvaluje: „Kuba se odvážně pouští do neprobádaných textů, témat, žánrů a s tím souvisí, že i samotná práce je dost napínavá. A protože výsledek jeho práce, mě i jako diváka vždycky moc bavil svou barvitostí a divadelností, jsem za další spolupráci s ním moc vděčná. Asi to bude i tím, že neklade žádné hranice své i herecké fantazii a tedy i sebetrhlejším nápadům“.


Kdo hraje hlavní role v Cybercomicsu

Klára Vojtková: Absolventka pražské DAMU (jejím hlavním hereckým pedagogem byl Boris Rösner) nastoupila do uherskohradišťského divadla v roce 2009. „Splnil se mi sen, získala jsem vysněné angažmá,“ nechala se slyšet a ztvárňovala jednu velkou roli za druhou. Nyní září například v inscenaci Oleanna na Malé scéně. Že je výtečná zpěvačka dokazuje v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, komediální talent prokázala například v komediích Jak důležité je ho mít… nebo v Penzionu pro svobodné pány.

Alžběta Kynclová: Dcera oblíbeného uherskohradišťského herce Jaroslava Kyncla je v angažmá Slováckého divadla od roku 2005. Že má po otci všestranný talent, dokázala hned v několika inscenacích. Nyní ji diváci mohou vidět například ve Višňovém sadu, v Oskarovi a růžové paní a od února se začne opět objevovat i v muzikálu Cikáni jdou do nebe. Loni získala regionální cenu kritiků Největší z pierotů za roli ve hře Denní dům, noční dům.

Zdeněk Trčálek: Na prknech slovácké scény se objevuje od roku 1999. Výčet jeho rolí by nebral konce, patří mezi vyhledávané herce většiny režisérů. Za roli Halibuta v komedii Penzion pro svobodné pány získal v roce 2010 cenu Největší z pierotů a byl nominován na Cenu Alfréda Radoka. Po úrazu, který jej na rok vyřadil z divadelního provozu, se naplno vrátil do bláznivé komedie 1+2=6 (Jeden a dvě je šest), do Rychlých šípů a stačil už nastudovat i několik novinek. Na konci roku všechny potěšil zprávou o narození druhé dcery.

Jitka Josková: Po absolvování brněnské konzervatoře v roce 2001 zamířila uherskohradišťská rodačka s bydlištěm v Uherském Brodě vlastně domů. Slovácké divadlo jí nabídlo bezpočet rolí a ona se mu odměnila pozoruhodnými výkony, které jí vynesly celou řadu cen. Často opakuje, že by Slovácké divadlo za nic nevyměnila. Odmítla proto nabídku z pražského i brněnského Národního divadla. Diváky baví například v komedii 1+2=6 (Jeden a dvě je šest), Harold a Maude, hraje jednu z hlavních rolí v Kalibově zločinu i Višňovém sadu.