22. 5. 2012
Do uherskohradišťského Slováckého divadla se po sedmi letech vrátila vyhlášená ruská režisérka Oxana Smilková, aby s herci nastudovala Čechovův Višňový sad. „Ano, strašidlo je zpátky, herecký gulag se vrátil,“ přivítala s úsměvem herce režisérka, jež je proslulá svojí mimořádnou náročností.
„Višňový sad je poslední Čechovovou hrou a je v ní všechno. Mě samotnou nepřestává fascinovat a byla bych ráda, aby nadchla i diváky,“ vyznala se následně před celým tvůrčím týmem a prozradila, jaký klíč by chtěla k výkladu hry použít. „Především je nutné uvědomit si, že jde o komedii. A po obsahové stránce je pro mě důležitá destrukce vztahů, destrukce bytí. Višňový sad – to je naše planeta. Je stejně ohrožená a má namále,“ vysvětlila.
Herce čeká neobyčejně náročné zkoušení. „Hned během první zkoušky jsme se dozvěděli, že budeme na jevišti tančit všemožné taneční žánry, mluvit ve světových jazycích, zpívat, že zkrátka dostaneme zabrat,“ řekl představitel Trofimova Josef Kubáník a kolegyně Jitka Josková představující Aňu jej doplňuje: „vždycky, když dojde na spolupráci s paní režisérkou Smilkovou, jsme nadšení i zděšení zároveň. Nadšení jsme z její nevyčerpatelné energie, chytrého výkladu a neobyčejně silného výsledku. Zděšení jsme z té cesty, která k tomu všemu vede,“ říká s úsměvem.
Zmiňovaní herci mají s režisérkou bohaté zkušenosti. Oxana Smilková je obsadila do obou inscenací, které na prknech Slováckého divadla v minulosti nastudovala. Ať šlo o Racka, jenž byl nominován na cenu ministerstva kultury, nebo o Maškarádu, o které se mluvilo jako o jedné z největších divadelních událostí sezóny. Ostatní postavy v novince vytvářejí Anna Pospíchalová (Raněvská), Tomáš Šulaj (Lopachin), Pavel Majkus (Gajev), Tereza Novotná (Varja) a další. Autorem výpravy je i tentokrát Jevgenij Kulikov, hudbu skládá Martin Štědroň, nad inscenací dramaturgicky dohlíží Iva Šulajová. Premiéra Višňového sadu se ve Slováckém divadle očekává druhou zářijovou sobotu.