5. 9. 2012
Tak ostrý start divadelní sezóny slováčtí herci snad nepamatují. V jiných českých a moravských divadlech se teprve plánují první představení a v Hradišti už jich mají za sebou několik, stačili předat šek nemocným dětem, oslavit narozeniny Květy Fialové a do toho připravit novou premiéru. Diváci se jí dočkají už tuto sobotu. Půjde o slavný Višňový sad.
Do Slováckého divadla se totiž po sedmi letech vrátila vyhlášená ruská režisérka Oxana Smilková. „Ano, strašidlo je zpátky, herecký gulag se vrátil,“ přivítala s úsměvem herce režisérka, jež je proslulá svojí mimořádnou náročností. „Višňový sad je poslední Čechovovou hrou a je v ní všechno. Mě samotnou nepřestává fascinovat a byla bych ráda, aby nadchla i diváky,“ vyznala se následně před celým tvůrčím týmem a prozradila, jaký klíč by chtěla k výkladu hry použít. „Především je nutné uvědomit si, že jde o komedii. A po obsahové stránce je pro mě důležitá destrukce vztahů, destrukce bytí. Višňový sad – to je naše planeta. Je stejně ohrožená a má namále,“ vysvětlila.
Herce čekalo neobyčejně náročné zkoušení. „Hned během první zkoušky jsme se dozvěděli, že budeme na jevišti tančit všemožné taneční styly, mluvit ve světových jazycích, zpívat, že zkrátka dostaneme zabrat,“ řekl představitel Lopachina Tomáš Šulaj a kolegyně Jitka Josková představující Aňu jej doplňuje: „Vždycky, když dojde na spolupráci s paní režisérkou Smilkovou, jsme nadšení i zděšení zároveň. Nadšení jsme z její nevyčerpatelné energie, chytrého výkladu a neobyčejně silného výsledku. Zděšení jsme z té cesty, která k tomu všemu vede,“ říká s úsměvem.
Zmiňovaní herci mají s režisérkou bohaté zkušenosti. Oxana Smilková je obsadila do obou inscenací, které na prknech Slováckého divadla v minulosti nastudovala. Ať šlo o Racka, jenž byl nominován na Cenu ministerstva kultury, nebo o Maškarádu, o které se mluvilo jako o jedné z největších divadelních událostí sezóny. Ostatní postavy v novince vytvářejí Anna Pospíchalová, Pavel Majkus, Tereza Novotná, Vladimír Doskočil a další. Autorem výpravy je i tentokrát Jevgenij Kulikov, hudbu složil Martin Štědroň, nad inscenací dramaturgicky dohlíží Iva Šulajová.