Slovácké divadlo

Hned trojnásobný triumf oslaví tento pátek muzikál Donaha!. Stává se druhou nejčastěji reprízovanou hrou v celé historii Slováckého divadla, zahajuje osmý rok existence na jeho prknech a navíc očekává jubilejního 35 000. diváka! Ten bude zcela jistě mezi návštěvníky páteční reprízy. A neodejde bez odměny...

Slovy v titulku ohodnotil zatím poslední premiéru Slováckého divadla recenzent J. P. Kříž a udělil jí neuvěřitelných 95%. Vyšla v deníku Právo, ale také na Novinkách.cz.  Ostatně, můžete si ji sami přečíst zde: Kdyby tisíc klarinetů! Tu krásu nelze popsat slovy

„Jmenuji se Oskar a je mi deset let. Zapálil jsem kočku, psa, náš dům, dokonce jsem ugriloval i červený rybičky a píšu svůj první dopis v životě, protože dřív jsem nemohl psát, musel jsem se učit a neměl jsem čas.“ Právě tak začíná dojemný příběh desetiletého Oskara, který v nemocnici umírá ne leukémii. Od začátku ledna jej mohou vidět i diváci Slováckého divadla. Nyní divadlo vydává záznam premiéry na CD.

S koncem divadelní sezóny dochází ve Slováckém divadle k proměnám v dámské části souboru. Zatímco již v průběhu sezóny se z mateřské dovolené vrátily Anna Pospíchalová a Tereza Novotná, na mateřskou se pro změnu chystá Pavlína Hejcmanová. Z angažmá ve Slováckém divadle odchází z organizačních důvodů a po vzájemné dohodě Anna Slezáková-Miková, která v Uherském Hradišti strávila osmadvacet let naplněných tvůrčí prací. Z posledních jejích úloh vzpomeňme například na její slečnu Mossieovou v Penzionu pro svobodné pány či paní Chasenovou v inscenaci Harold a Maude, kterou jsme mohli nedávno vidět i na televizní obrazovce (režie Igor Stránský).

"Jméno Tomáše Jeřábka přes jeho mládí (právě oslavil dvacáté narozeniny) možná znáte i vy – režisérka Hana Pinkavová o něm totiž natočila pro Českou televizi dokument Úděl nadání: Varhanář a varhaník Tomáš Jeřábek. Setkali jsme se ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti po premiéře hry Kalibův zločin (o inscenaci J. A. Pitínského jsme nedávno psali), pro kterou napsal hudbu, texty a postaral se o hudební aranžmá." Tak začíná rozhovor Josefa Meszárose se zmíněným autorem pro kulturní portál Scéna.cz.

Před časem jsme kolegy z Buranteatru přivítali s inscenací Obraz od současné skvělé francouzské autorky Yasminy Rezy. Chtěli jsme našim divákům nabídnout kvalitní divadlo v podání souboru, který si razí cestu svým vlastním samostatným uměleckým způsobem a také, aby mohli vidět kromě naší inscenace jiného textu stejné autorky Bůh masakru i inscenaci další (když už od ní v České republice je k vidění více titulů). Kdo pozvání přijal, byl pravděpodobně mile překvapen a nelitoval. Některé ohlasy na diváckém Fóru na našich webových stránkách to dokládají.

Muzikál Kdyby tisíc klarinetů nenavštívili jen televizní štáby, ale také několik píšících novinářů. Na jedné z posledních zkoušek byl přítomný i redaktor MF Dnes Radek Bartoníček. Kromě textu pro svoji domovskou redakci natočil několik rozhovorů a záběrů z přípravy muzikálu, jenž umístil na své stránky Slováckodnes. Chcete je vidět? Tady jsou. Všemu vévodí nadpis Slovácké divadlo má novou hru! Veleznámý muzikál Suchého se Šlitrem! 

Jedna z nejúspěšnějších inscenací Slováckého divadla poslední doby – černá komedie Harold a Maude zase slaví. Po prestižní Ceně Thálie pro představitelku titulní role Květu Fialovou a po odvysílání v České televizi to bude dnes už po sedmdesáté, kdy diváci slavný příběh uvidí.

Už jsou to téměř tři měsíce, kdy měla ve Slováckém divadle premiéru inscenace Kalibův zločin v režii J. A. Pitínského. Za tu dobu do Hradiště přijelo několik respektovaných kritiků, Česká televize o novince natočila obsáhlou reportáž a zajímají se o ni i největší české divadelní festivaly. Jak na práci vzpomíná představitelka jedné z hlavních rolí Jitka Josková?

Je to už pár dní, co k nám do divadla přišla zpráva o úmrtí pana Rostislava Plachetky (v nedožitých 88 letech). Je to vždy smutné, když někdo odchází. Ale zůstávají-li pěkné vzpomínky, mohou smutnou chvíli odchodu projasnit něčím pěkným. A o ty v případě pana Rostislava Plachetky není nouze… Téměř celý svůj život prožil v Huštěnovicích, ale také velkou jeho část věnoval Slováckému divadlu. Ti, kdo ho znali, se shodují, že byl vzácným člověkem - přívětivý, trpělivý, usměvavý, slušný, spravedlivý, vstřícný, laskavý… Neodmítl nikomu pomoc, byl ze své funkce (provozně technického náměstka divadla v letech 1953 – 1987) vždy ochotný každého vyslechnout a jeho potřebu řešit, dokonce se i přimluvit u mocných té doby, přestože sám nebyl členem žádné politické strany.