Slovácké divadlo

Režisérka Zoja Mikotová je velkou divadelní osobností. Pracuje s divadly po celé Evropě a vždycky dokáže vyvolat údiv z velkých divadelních obrazů. Její pohádky jsou křehké, moudré, vzácné jako ona sama. Nejmenší diváci Slováckého divadla se mohou radovat. Druhý svátek vánoční bude mít premiéru pohádka Pinocchio. Režisérka Mikotová na ní spolupracuje s herci Tomášem Šulajem a Pavlem Majkusem. „S herci se znám a jsem moc ráda, že mohu pracovat právě s nimi,“ říká v následujícím rozhovoru.

Herečka Květa Fialová ve své divadelní šatně těsně před představením. Poté si se svým hereckým kolegou Josefem Kubáníkem opakují texty závěrečné scény. Jiní herci si kontrolují rekvizity a netrpělivě čekají na své výstupy – to jsou jen některé z velmi atraktivních záběrů, které obsahuje DVD Harold a Maude. Slovácké divadlo je nabízí zdarma.

Jaký byl rok 2010 ve Slováckém divadle, v němž vznikly atraktivní divácké hity, jakými je komedie Harold a Maude či muzikál Cikáni jdou do nebe? A co říká divadelní ředitel Igor Stránský na velké množství nových předplatitelů? Zeptejte se přímo jej. 20. prosince ve 14.00 hodin bude na všechny otázky odpovídat v redakci Slováckého Deníku. Dotazy můžete posílat už teď na této adrese: http://slovacky.denik.cz/online_rozhovory/igor-stransky-131210.html

„Monika Kalinová, Slovácké divadlo, prosím,“ slýchávali diváci ve chvíli, kdy vytočili číslo pokladny a objednávali vstupenky či předplatné na příští rok. Monika před několika týdny z programového oddělení odešla, aby se mohla připravit na narození dcery. Ta na svět přišla ve čtvrtek 9. prosince.

Slovácké divadlo je už tucet let scénou dvousouborovou. Ministerstvo kultury to ještě nezaregistrovalo. Jak by mohlo, když posledním kulturtrégrem v něm byl jistý Majlant Užde. V Hradišti ale vědí: Úspěšnější než Sokolovna je Divadlo parodyje. Má za sebou už dvaatřicet kousků v pracovním režimu premiéra/derniéra. Názorovou jednotu vyjadřuje originální of-of slovácký –ismus (voda už dávno vzala všechny ostatní): radikální naivismus – jediný možný pohled na svět i na život samotný.

Jeden z pohledů na Slovácké divadlo od J. P. Kříže.

„Ve Slováckém divadle je přátelská atmosféra a když můžeme, děláme si radost,“ ozývá se často od uherskohradišťských herců. Důkazem, že si ve spěchu a mezi jednotlivými představeními umějí udělat čas, byl speciální večírek z minulé středy. Mikuláš na něm rozdával „mokrá potěšení“.

Slovácké divadlo se rozhodlo začít udělovat svému publiku mimořádné dárky. Ten první přichází na řadu právě teď. Diváci se mohou těšit na záznam nejúspěšnější hry letošního roku Harold a Maude s Květou Fialovou v hlavní roli. Největším překvapením je, že to bude zdarma.

Rád dráždím pražské písničkálové produkce, většinou s playbackovou výpomocí ve sborech, inscenací Cikáni jdou do nebe Radka Balaše v Divadle Bez zábradlí. U Vltavy bychom stejně kvalitní muzikály spočítali na prstech jedné ruky. Když pominu nedostižné brněnské Městské divadlo, myslel jsem si, že Cikány Jevgenije Dogy a Emila Lotjanu lépe než u Heřmánkových nastudovat už možné není. Rád hlásím omyl.

Recenzi J. P. Kříže zveřejnil 19. 11. deník Právo.

Bavila diváky přes dva roky, dokázala více jak padesátkrát vyprodat hlediště Slováckého divadla, posbírala několik cen – i tak budou divadelníci vzpomínat na muzikál Adéla ještě nevečeřela. Nyní z uherskohradišťského jeviště odchází. Kromě silvestrovského, beznadějně vyprodaného představení, ji čeká poslední večeře. Tento pátek v 19.00 hodin.

Pohádková komedie Dalskabáty hříšná ves, horor 39 stupňů, komedie miláčka publika Roberta Bellana Hráči – to jsou jen některé tituly, které divadelníci slovácké scény nabízejí v předplatném na rok 2011. Slíbili jsme, že budeme hlídat, jestli celkový počet předplatitelů zdolá magických osm tisíc. Jak to tedy vypadá měsíc před uzávěrkou?