Slovácké divadlo

Do očekávané premiéry muzikálu Cikáni jdou do nebe zbývá posledních několik dní. Nervozita ve Slováckém divadle stoupá, všichni jsou si vědomi vysoce nastavené laťky, kterou režisér Radek Balaš s herci nastolil v minulých letech, když na svět přivedl muzikály Donaha!, či Adéla ještě nevečeřela a další. Co si o novince myslí sám hlavní tvůrce? „V tom zvláštním baladickém příběhu je cosi fascinujícího," říká režisér.

Slovácké divadlo žije přípravami muzikálu Cikáni jdou do nebe. Režisér Radek Balaš se obklopil prvotřídními spolupracovníky. Hudbu nahrávali muzikanti z jedné z našich nejlepších cikánských kapel - skupiny Kale, všechno hlídal vyhlášený Petr Malásek a emoce kočírovala expertka na rómskou kulturu Ida Kelarová. A hlavní role? Ty vytvoří například držitel ceny Thálie Tomáš Šulaj, několikrát nominovaný Martin Vrtáček, ale především Petr Čagánek. Pro něj je to první velká muzikálová role a v následujícím rozhovoru přiznává, že si ji moc užívá.

Režisér Radek Balaš je považován za jednoho z nejlepších muzikálových tvůrců u nás. Jakmile přijede do Slováckého divadla, vždycky vyvolá pozdvižení a jeho inscenace trhají rekordy v návštěvnosti. Zažily to muzikály Donaha! a Adéla ještě nevečeřela. Brzy se k nim přidá další - Cikáni jdou do nebe. Slovácké divadlo jím zakončuje letošní rok a je to velkolepé finále.

Komedie Tenor na roztrhání, kterou ve Slováckém divadle uváděli od ledna loňského roku v režii Roberta Bellana, skončí. Proč? „Přibývají nám nové komedie, ale ty starší diváci pořád chtějí vidět. Není však v našich silách, abychom všechny hráli, a proto se s některými musíme rozloučit," vysvětluje Josef Kubáník a dokazuje to nedávnou premiérou komedie Bůh masakru. Jen pár dnů po prvním uvedení je o ni takový zájem, že v listopadu se bude hrát hned devětkrát a drtivá většina vstupenek je beznadějně vyprodaná.

Hudební klenot Vojna, česká klasika Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert, slavný Dům bernardy Alby, novinka Denní dům, noční dům, karetní komedie Hráči a hororová komedie 39 stupňů - to je nabídka předplatného do Slováckého divadla na rok 2009. Divadelníci se chlubí velkým diváckým zájmem. Slovácký deník zajímalo, co si o nabídce myslí diváci a proč si předplatné vlastně pořizují. Ptali jsme se přímo u divadla.

Několik dní před premiérou oslovila redaktorka MF Dnes Jana Máčalová režiséra naší nové komedie Igora Stránského a vznikl následující rozhovor... (Reprízu Boha masakru máme na programu i dnes v 19.00 hodin.)

V Uherském Hradišti se schyluje k další premiéře. Hru Bůh masakru napsala francouzská dramatička Yasmina Reza a vystupují v ní dvě manželské dvojice, které řeší rvačku svých synů, i když téma není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. S pouhými čtyřmi herci inscenaci nastudoval režisér a zároveň ředitel Slováckého divadla Igor Stránský. Zajímavostí je, že premiéra je na programu až v pondělí, přesto měli někteří diváci možnost vidět tuto konverzační komedii již dříve - divadlo ji uvedlo coby náhradní inscenaci kvůli zdravotní indispozici jednoho z herců.

V dnešním rozhovoru vám představíme jevištního výtvarníka, s jehož prací jste se ve Slováckém divadle před časem mohli setkat v inscenaci Molièrovy hry Lékařem proti své vůli či Suchého Kytice, ale také prostřednictvím hostujícího představení ostravského Divadla Petra Bezruče - slavné inscenace Evžen Oněgin, k níž vytvořil výpravu. Hned po absolutoriu scénografie na brněnské JAMU začal pracovat v divadlech téměř po celé republice a přes své mládí má dnes na kontě kolem šedesáti divadelních inscenací. Jeho výpravy se vyznačují důslednou stylizací, která však není samoúčelná, ale přináší další a pro diváka nečekaný rozměr. Dobré divadlo chápe jako celek, v němž žádná složka nemůže fungovat na úkor druhé, ale vše do sebe musí výrazově zapadnout. Proto je pro něho tvůrčí i osobnostní „potkání se" s režisérem klíčové. Před prázdninami měla ve Slováckém divadle premiéru Zelenkova hra Očištění - výprava k této inscenaci se stala jeho třetím pohostinským počinem u nás. Právě dnes Očištění hrajeme od 18.00 hodin.

Rozhovor byl poprvé otištěn v říjnovém vydání našeho Měsíčního letáku.

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti bylo založeno, obdobně jako řada dalších scén, krátce po 2. světové válce. Prošlo tudy množství skvělých herců a hereček, například i výrazná Eva Navrátilová, působící dnes v Chebu. A právě ona je pamětnicí uměleckého rozkvětu hradišťského divadla od prahu sedmdesátých let, kdy zde tvořil z Brna vyhnaný špičkový režisér pan docent Miloš Hynšt. Stopy tohoto setkání jsou na jejím herectví, myslím, patrné... Nesledovala jsem Slovácké divadlo pravidelně, ale přece jenom tu nebo tam od šedesátých let, a jsem ráda, že o sobě stále dává i v celostátním měřítku slyšet. Hovoří se o něm už několik let jako o divadle se zázračnou vnitřní atmosférou a velkým diváckým zázemím. Přesvědčila jsem se o tom tento měsíc při představení Higginsovy hry Harold a Maude s Josefem Kubáníkem a hostující Květou Fialovou v titulních rolích.
-
Text dramaturgyně Lidmily Kravákové uveřejnil Zpravodaj chebska a sokolovska.

Před tři čtvrtě rokem měla ve Slováckém divadle premiéru hra Harold a Maude s Květou Fialovou a mnozí diváci ji dodnes kvůli velkému zájmu neviděli. Jiní budou chtít brzy zhlédnout připravovaný muzikál Cikáni jdou do nebe nebo komedii Bůh masakru. Jde to vyřešit? Stačí mít předplatné a žádný z titulů divákům neunikne.

Nová komedie Slováckého divadla v Uherském Hradišti Bůh masakru od francouzské dramatičky Yasminy Rezy nemá sice možná příliš povzbudivý název, diváci se však při ní určitě nasmějí. Velkou zásluhu na tom má i představitelka jedné ze čtyř rolí Monika Horká. Její Aneta je maminkou pěkného kvítka a manželkou Alana v podání Kamila Pulce.
V rozhovoru Jany Máčalové pro MF Dnes se dočtete jaké byly přípravy inscenace, jestli se Monika jako dítě prala i v čem je podle ní dnešní mládež jiná...