Slovácké divadlo

V režii Jiřího Honzírka uvede 17. dubna Slovácké divadlo v Uherském Hradišti českou premiéru hry nobelistky Elfriedy Jelinekové Bambiland. Jiří Honzírek má s netypickými divadelními projekty své zkušenosti. Vzpomeňme jeho představení Identita I: Náš islám, v němž zkoumal přístup médií k zobrazování islámu po 11. září, či jeho loňskou taneční analýzu problematiky zběsilého odsunu sudetských Němců z Brna v roce 1945.

Když jsme se s Tomášem chystali k rozhovoru a domlouvali se, kde si sedneme a popovídáme, padlo slovo o tom, že jsme právě po obědě a jestli tím náhodou nebude náš rozhovor poznamenán. Se slovy o jídle se Tomáš zatvářil až téměř blaženě a mně došlo, že je labužníkem zřejmě větším než se na první pohled zdá... Když k tomu ještě řekl: „Mám rád jídlo. A v poslední době mám dojem, že mám rád jenom jídlo, což je na mně asi už i vidět.", bylo jasné, čím naše povídání začneme...

(Zkrácená verze rozhovoru vyšla v dubnovém Měsíčním letáku SD.)

Ve Slováckém divadle pomalu vrcholí přípravy inscenace hry Bambiland rakouské spisovatelky a dramatičky Elfriedy Jelinek. Pustit se do jejího díla chce velkou odvahu. „Nevím o jiném divadle, kde by se dal Bambiland hrát," tvrdí režisér Jiří Honzírek. „Jedině ve Slováckém divadle jsou vynikající herci a zároveň také vstřícné a vnímavé publikum," říká režisér ke hře, jež bude v České republice uvedena vůbec poprvé.

Složitost lidských vztahů, nečekanost vzplanutí jeho k ní a jí k němu, zvláště, když každý pochází z naprosto různého prostředí, různých civilizačních zvyklostí. Ale to něco, co je k sobě táhne je tak silné! Co na tom, že není naděje na šťastný konec? Když je v hlavě zmatek a v srdci mocná touha, člověk často nehledí nalevo ani napravo. Možná ke své škodě, možná kvůli alespoň krátkému prchavému okamžiku naplnění. O tom byla naše Carmen.

Spisovatelka a dramatička Elfriede Jelinek poskytuje informace o sobě jen velmi velmi zřídka. Po dlouhých letech vyšel v českém tisku, konkrétně v Magazínu Víkend, pravidelné sobotní příloze deníku MF Dnes, 20. února tohoto roku obsáhlý rozhovor s ní. Jeho načasování bylo pro nás velmi výhodné, protože právě v té době pod vedením režiséra Jiřího Honzírka začínali herci SD tuto autorku poznávat skrze její text hry Bambiland a z lecčeho byli velmi udivení.

Slovácké divadlo má další hit. Vedle dnes už slavných komedií a muzikálů se mezi nedostatkové zboží okamžitě zařadila lednová novinka Harold a Maude s Květou Fialovou a Josefem Kubáníkem v titulních rolích. Zájem je takový, že divadlo nestačí přidávat představení. Stačí půl hodiny a všechny vstupenky jsou vyprodané. A nejenom to. Jako pokaždé v takových situacích mezi lidmi vzniká spousta dohadů a šíří se "zaručené" zprávy. Jak to tedy opravdu je?

Jiná než náročná (a kontroverzní) díla Elfriede Jelinek, rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2004, nepíše. V odůvodnění tohoto ocenění tehdy stálo „za hudební vliv hlasů a protihlasů v románech a dramatech, pomocí kterého jedinečným způsobem odkrývá absurditu a nutkavou sílu společenských klišé". Žijeme-li ve stejném světě jako autorka, pak je to takový, v němž před obrazovkami očekáváme v přímém přenosu vojenský vzdušný nálet se stejnou nedočkavostí jako fotbalové utkání.

Snad každý zná ve svém okolí někoho, kdo právě tráví většinu času přinejmenším s kapesníkem u nosu, v horších případech s horečkou v posteli. Když se jedná třeba o pekaře, ulehne doma v peřinách, aby se mohl vypotit. Jeho práci zvládne kolega a na kvalitě rohlíků se to neprojeví. Co se však stane, když onemocní herec a vyprodané divadlo čeká, že ten večer vystoupí?

O vznik pozoruhodného projektu s názvem Bambiland, jenž bude mít českou premiéru ve Slováckém divadle 17. dubna, se zajímal i štáb Televize Slovácko. Co říká o zkoušení tohoto "dlouhého monologu" sám režisér inscenace Jiří Honzírek? Dozvíte se v následující reportáži.

„Slovácké divadlo si i v rámci své divákům dost podbízivé tvorby drží už léta také polohu určenou náročnějšímu divákovi a spoluprací se známými českými režiséry. Posledním dílem této linie je pak inscenace Emillia Galotti," napsal v úvodu recenze Roman Sikora. Celou si ji můžete přečíst na tomto odkazu.

http://denikreferendum.cz/clanek/2404-obeti-promiskuitnich-celebrit