Recenze na inscenaci Divá Bára uveřejněná v Hospodářských novinách 24. ledna Po dramatizaci Lišky Bystroušky, která hravě přeskočila hranice regionu a posbírala prestižní ceny, se s napětím čekalo na výsledek nové spolupráce J. A. Pitínského se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti. Ačkoliv už samotná volba čítankových povídek Boženy Němcové budila pozornost, premiéra Divé Báry předčila nejoptimističtější předpovědi. Režisér zde překonal svůj horizont, uhranul spoluinscenátory i herce silou múzické osobnosti a stvořil podívanou nebývalé krásy, divoké vášnivosti i autentické bolesti.

O inscenaci režiséra Pitínského Divá Bára, kterou nastudoval se souborem uherskohradišťského Slováckého divadla, se už dlouho před premiérou mluvilo jako o nejočekávanější premiéře sezóny. V sobotu večer byla novinka poprvé představena publiku. "Byli jsme všichni nervózní, protože zkoušení bylo mimořádně náročné. Těsně před premiérou jsme se navíc začali dozvídat, kdo z divadelních kritiků či jiných hostů usedl do hlediště. Byl tam snad každý, kdo v českém divadelnictví něco znamená," vzpomíná představitelka Báry a Viktorky Jitka Josková. A ti, kteří nemohli přijet, posílali esemesky, maily, telefonovali. Divadelníkům tak obvyklé "zlom vaz!" popřáli Taťána Medvecká, Martha Issová, Gabriela Vránová, Bára Hrzánová, Ondřej Pavelka a další herečtí kolegové. V půl osmé strhující představení začalo.

Od roku 2000, kdy se režisér Jan Antonín Pitínský poprvé rozhodl spolupracovat se souborem Slováckého divadla, nastudoval další tři inscenace. Připomínáme je.

Rok 1940. V Dělnickém domě ve Valašském Meziříčí se schází amatérský divadelní soubor Mladá scéna, aby v rámci generální zkoušky předvedl trojici povídek Boženy Němcové – Viktorku, Karlu a Báru. V tu chvíli ještě nikdo netuší, co se během večera přihodí. Tak lze pospat začátek inscenace režiséra Jana Antonína Pitínského Divá Bára, která bude mít v sobotu 20. ledna premiéru ve Slováckém divadle.